Co když nestihnu splnit 15 hodin do 31.12.? Mohu si vybrat kurz NV i z jiné oblasti než jsem složil zkoušku? Musím si dodělat maturitu pro obnovení činnosti? Jaké následné vzdělávání musím splnit, nepamatuji si jakou jsem složil zkoušku? Letos se 15 hodin týká všech, kteří složili zkoušku na pojištění v loňském roce nebo v roce 2019. Termín pro splnění je 31.12. VECTOR nabízí video kurzy od 1 do 3,5 hodiny. Složit si můžete balíček 15 hodin dle vlastního výběru.
- Jaké následné vzdělávání musím splnit? Nepamatuji si jakou jsem složil zkoušku.
- Které programy jsou pro mě vhodné?
- Do kdy musím programy dokončit?
- Musím letos absolvovat následné vzdělávání, když letos složím odbornou zkoušku vyšší odbornosti?
- Musím splnit následné vzdělávání na „velká pojistná rizika“ (VPR), když tento druh pojištění nesjednávám?
- Co když nestihnu splnit následné vzdělávání do konce roku?
- Pokud nesplním následné vzdělávání a nemám maturitu, musím si maturitu dodělat pro obnovení činnosti?
- Co když jsem nestihl splnit NV a dál jsem vykonával činnost?
- Musím znovu skládat zkoušku když obnovím činnost?
- Mohu si vybrat kurz NV i z jiné oblasti než jsem složil zkoušku?
1. Jaké následné vzdělávání musím splnit? Nepamatuji si jakou jsem složil zkoušku.
Důležité je, jaké skupiny odbornosti máte zapsány v registru České národní banky. To si můžete ověřit zdarma online na stránce: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů (JERRS)
Nahoru
2. Které programy jsou pro mě vhodné?
Přejděte na stránku s balíčky, vyberte typ zkoušky a náš systém vám doporučí programy, které jsou pro vás vhodné.
Nahoru
3. Do kdy musím programy dokončit?
Programy musíte stihnout absolvovat do 31.12. poté se programy i objednávky uzavřou. Následné vzdělávání na pojištění je dle § 59 povinné v rozsahu 15 hodin za kalendářní rok.
Nahoru
4. Musím letos absolvovat následné vzdělávání, když letos složím odbornou zkoušku vyšší odbornosti?
Z § 59 odst. 2 ZDPZ (zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění) je patrné, že prvním rokem, kdy je třeba absolvovat následné vzdělávání v rámci skupin odbornosti, za které byla v loňském roce složena odborná zkouška (např. zkouška VII), je ten letošní.
Pokud však během letošního roku dojde ke složení další zkoušky vyšší úrovně pro skupiny odbornosti dle § 57 odst. 1 ZDPZ (např. zkoušky IX), která v sobě zahrnuje i otázky z loňské úspěšně složené zkoušky (zkoušky VII), povinnost absolvovat následné vzdělávání pro dané skupiny odbornosti (dle zkoušky VII) se na úspěšného uchazeče po nově vykonané zkoušce v letošním roce nevztahuje, jelikož došlo ke složení nové zkoušky, která v sobě zahrnuje i znalosti pro původní skupiny odbornosti zkouškou vyšší úrovně. Povinnost absolvovat následné vzdělávání dle přísl. skupin odbornosti (dle zkoušky IX) bude tedy nutné až v následujícím roce.
Poznámka: Jestliže by však v letošním roce došlo ke složení zkoušky, která v sobě nezahrnuje původní skupiny odbornosti (např. pokud poradce loni absolvoval I. – Životní pojištění (120 min) a letos chce absolvovat zkoušku III. – Neživotní občanské pojištění (120 min).) a absolvent této zkoušky by pokračoval v distribuci pojištění vztahující se k původní odbornosti, výše uvedený postup by již nebylo možné použít.
Stanovisko bylo konzultováno s ČNB. Výše uvedený výklad se vztahuje pouze na tuto konkrétní situaci a nelze z něj vyvozovat žádné závěry pro ostatní oblasti následného vzdělávání. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.
Nahoru
5. Musím splnit následné vzdělávání na „velká pojistná rizika“ (VPR), když tento druh pojištění nesjednávám?
Stěžejní částí obsahu následného vzdělávání by mělo být to, co osoba reálně dělá v mezích svého oprávnění. Takový výklad je v souladu s čl. 10 (2) IDD, podle kterého se v rámci odborné přípravy a rozvoje zohlední povaha prodávaných produktů, typ distributora, úloha, kterou tato osoba vykonává, a činnost prováděná v rámci distributora pojištění nebo zajištění.
Pokud se tedy vázaný zástupce (dále jen: „VZ“) ve smyslu dotazu ve své praxi nebude zabývat distribucí pojištění velkých pojistných rizik, tak i když absolvoval zkoušku i pro tuto skupinu odbornosti, není vyloženě nutné, aby pro tuto skupinu odbornosti absolvoval i NV. Upozorňujeme ale na riziko spojené s tím, že kdyby VZ reálně v rámci svého oprávnění vykonával širší oblast než tu, na kterou absolvoval NV, což mu ostatně kdykoli bez dalšího umožňuje zápis skupiny odbornosti v registru ČNB, šlo by o rozpor s § 59 odst. 1 IDD (a také čl. 10 IDD). Pokud tedy VZ hodlá distribuovat i pojištění velkých pojistných rizik, měl by absolvovat takové NV, které je i na tuto skupinu odbornosti zaměřeno a které tedy bude obsahovat kapitoly týkající se přímo pojištění velkých pojistných rizik.
Stanovisko bylo konzultováno s ČNB. Výše uvedený výklad se vztahuje pouze na tuto konkrétní situaci a nelze z něj vyvozovat žádné závěry pro ostatní oblasti následného vzdělávání. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.
Nahoru
6. Co když nestihnu splnit následné vzdělávání do konce roku?
Dotaz: „Pokud vázaný zástupce nebo samostatný zprostředkovatel (resp. osoba uvedená v § 55 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (dále „ZDPZ“)) měl v daném kalendářním roce splnit následné vzdělávání podle § 59 ZDPZ, avšak tuto povinnost splnit nestihl vůbec nebo absolvoval nižší než požadovaný počet hodin, jak má postupovat, pokud chce v distribuci pokračovat?“
Podle § 59 odst. 1 ZDPZ platí, že „Rozsah následného vzdělávání činí alespoň 15 hodin v každém kalendářním roce.“ Osoby uvedené v § 55 ZDPZ, tedy ty, u kterých zákon vyžaduje plnění podmínek odborné způsobilosti, musí tyto podmínky splňovat trvale. Absolvování NV je přitom jednou z těchto podmínek (viz § 56 odst. 1 ZDPZ).
Jestliže osoba povinná k NV nemá splněné NV za kalendářní rok (ať už vůbec nebo v nižším než požadovaném počtu hodin) a nejedná-li se o překážku podle § 59 odst. 2 ZDPZ, není splněna podmínka NV jakožto jedné ze složek odborné způsobilosti. Okamžikem nesplnění NV v daném roce tak přestává být osoba odborně způsobilá a nesmí od začátku následujícího roku nadále vykonávat distribuční činnost, případně být znovu zapsána do registru, došlo-li již k výmazu z něj, a to vzhledem k nutnosti trvale splňovat podmínky odborné způsobilosti podle § 55 ZDPZ. Již uhrazený správní poplatek prodlužující oprávnění k činnosti osoby (§ 9 odst. 2 ZDPZ pro samostatného zprostředkovatele – dále jen: „SZ“, § 18 odst. 4 ZDPZ pro vázaného zástupce – dále jen: „VZ“ a § 27 odst. 3 ZDPZ pro doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele – dále jen: „DPZ“) propadá, neboť není dán důvod pro vrácení poplatku podle § 7 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Dojde-li ke ztrátě odborné způsobilosti osoby, musí zastoupený s VZ nebo DPZ ukončit spolupráci v souladu s § 19 a § 28 ZDPZ, resp. není možné navázat spolupráci novou, a SZ v souladu s § 10 ZDPZ musí České národní bance oznámit změnu ve skutečnostech, které jsou podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti SZ. V okamžiku, kdy v následujícím roce dojde k absolvování 15 hodin NV, je znovu splněna podmínka NV jakožto jedné ze složek odborné způsobilosti, tzn. osoba se znovu stává odborně způsobilou a může vykonávat distribuční činnost. Pro zápis (i opětovný) do registru České národní banky je nutné doložit splnění veškerých zákonem požadovaných náležitostí.
V této souvislosti upozorňujeme na to, že NV je jednou z podmínek odborné způsobilosti a tedy předpokladem k řádnému provozování činnosti, a v tomto smyslu může být neplnění povinnosti absolvovat NV okolností, která je způsobilá ohrozit rovněž důvěryhodnost osoby. Podle § 70 odst. 1 ZDPZ musí být osoby trvale důvěryhodné. Posouzení toho, zda ke ztrátě důvěryhodnosti opravdu došlo, závisí na okolnostech daného případu; relevantní okolností je například, zda k neplnění NV docházelo opakovaně či šlo o ojedinělý případ, či jaká doba od neplnění povinnosti NV uplynula.
Výjimkou z povinnosti každoročně absolvovat NV je případ překážky v absolvování NV podle § 59 odst. 2 věta druhá ZDPZ, podle kterého „Jestliže tak nemohla učinit ze závažného důvodu, musí tato osoba absolvovat následné vzdělávání bez zbytečného odkladu poté, co tato překážka odpadla.“ Musí se jednat o závažný důvod, pro který osoba nemohla NV řádně absolvovat (např. mateřská a rodičovská dovolená nebo dlouhodobá pracovní neschopnost z důvodu vlastních zdravotních potíží či z důvodu péče o osobu blízkou; překážka musí být tak závažná, že neumožňuje dané osobě vykonávat distribuční činnost, a po dobu jejího trvání tak distribuční činnost tato osoba vůbec nevykonává). Po zániku překážky (a tedy opětovném návratu k distribuční činnosti) si osoba musí doplnit 15 hodin NV bez zbytečného odkladu, tedy co nejdříve. Pro úplnost dodáváme, že za kalendářní rok, který je celý postižen překážkou, na osobu povinnost absolvovat NV podle § 59 odst. 1 ZDPZ nedopadá, protože nevykonává distribuční činnost (podle § 55 ZDPZ jsou podmínky odborné způsobilosti provázány s výkonem distribuce pojištění či zajištění).
V případě, že by odpovědná osoba provozovala distribuční činnost s pomocí osob, které by nesplňovaly podmínky odborné způsobilosti, tedy by např. neměly splněnou povinnost NV, pak by se dopouštěla přestupku podle § 110 odst. 1 písm. f) ZDPZ. Neukončení závazku ze smlouvy podle § 19 a § 28 ZDPZ lze rovněž postihnout jako přestupek, stejně jako neoznámení změny údajů podle § 10 ZDPZ.
Česká národní banka může po zvážení okolností každého jednotlivého případu požadovat opatření k nápravě podle § 104 ZDPZ a náleží jí rovněž právo odejmout oprávnění k činnosti podle § 105 ZDPZ.
Nahoru
7. Pokud nesplním následné vzdělávání a nemám maturitu, musím si maturitu dodělat pro obnovení činnosti?
Podle § 122 odst. 2 ZDPZ platí, že „Fyzické osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. ke dni 1. 12. 2018) nepřetržitě alespoň po dobu 3 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly pojištění nebo zajištění, nebo se jako pracovníci osoby oprávněné distribuovat pojištění nebo zajištění přímo podílely na distribuci pojištění nebo zajištění nebo byly za distribuci pojištění nebo zajištění odpovědné, nejsou povinny získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 56 odst. 2 tohoto zákona.“
Platná právní úprava umožňuje využít výjimku z povinnosti získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem, a to v případě, kdy povinná osoba získala předchozí relevantní praxi na finančním trhu. Tato výjimka se vztahuje na všechny, kdo splňují podmínky § 122 odst. 2 ZDPZ. Dovolat se jí tak před novou registrací může i osoba, jež byla ve smyslu dotazu vymazána z registru České národní banky v důsledku neplnění povinnosti následného vzdělávání. Není tedy nutné se prokazovat vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání podle § 56 odst. 2 ZDPZ.
Odkazujeme též na Dohledový benchmark České národní banky č. 2/2021 K výjimce z povinnosti získat všeobecné znalosti (zde).
Nahoru
8. Co když jsem nestihl splnit NV a dál jsem vykonával činnost?
Dotaz: „Pokud vázaný zástupce měl v daném kalendářním roce splnit následné vzdělávání podle § 59 zákona, ale nebyl odregistrován z ČNB, neuvědomil si toto své pochybení a fungoval v následujícím kalendářním roce více měsíců standardním způsobem (tj. uzavíral smlouvy atp.) nadále, jak má postupovat v případě, že chce učinit nápravu?“
Jestliže osoba povinná k NV nemá splněné NV za kalendářní rok (ať už vůbec nebo v nižším než požadovaném počtu hodin) a nejedná-li se o překážku podle § 59 odst. 2 ZDPZ, není splněna podmínka NV jakožto jedné ze složek odborné způsobilosti. Okamžikem nesplnění NV v daném roce tak přestává být osoba odborně způsobilá a nesmí od začátku následujícího roku nadále vykonávat distribuční činnost. V okamžiku, kdy v následujícím roce dojde k absolvování 15 hodin NV, je znovu splněna podmínka NV jakožto jedné ze složek odborné způsobilosti, tzn. osoba se znovu stává odborně způsobilou a může vykonávat distribuční činnost, což však nemá vliv na případnou deliktní odpovědnost zastoupeného.
Dále neplnění povinnosti zastoupeného uchovávat dokumentaci prokazující splnění podmínek odborné způsobilosti a důvěryhodnosti (podle § 21 ZDPZ u VZ a § 30 ZDPZ u DPZ) lze rovněž postihnout jako přestupek.
Nahoru
9. Musím znovu skládat zkoušku když obnovím činnost?
Dotaz: „Pokud bude vázaný zástupce odregistrován z důvodu nesplnění povinnosti následného vzdělávání a následně se rozhodne znovu si obnovit registraci, stačí zkouška splněná v minulosti? Je rozdíl, pokud tak učiní např. za 6 měsíců nebo za 3 roky nebo za 10 let? Je třeba následné vzdělávání před registrací doplnit nebo ho absolvovat až v příštím roce?“
Obecně platí, že pro zápis (i opětovný) do registru České národní banky je nutné doložit splnění veškerých zákonem požadovaných náležitostí. V souvislosti s odbornou zkouškou pak podle § 56 odst. 3 ZDPZ platí, že „Získání odborných znalostí a dovedností pro distribuci pojištění se prokazuje osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle tohoto zákona.“ Pro opětovnou registraci je tedy možné prokázat získání odborných znalostí a dovedností prostřednictvím zkoušky absolvované v minulosti (důležité je, že se jedná o zkoušku řádně absolvovanou podle ZDPZ).
V § 56 odst. 7 ZDPZ je uvedeno, že „Osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky odborné znalosti a dovednosti pro distribuci pojištění ve smyslu odstavce 3 neprokazuje, pokud osoba, která takové osvědčení získala, v následujícím období 3 roky nepřetržitě nedistribuovala pojištění ani se přímo nepodílela na distribuci pojištění ani nebyla za distribuci pojištění odpovědná.“ Ve smyslu dotazu tedy záleží na tom, jak dlouho vázaný zástupce distribuční činnost vůbec nevykonával – pokud tomu bylo po 3 roky a více, nastupuje § 56 odst. 7 ZDPZ a odbornou zkoušku je nutné složit znovu.
Může se stát, že k přerušení distribuční činnosti osoby bude docházet opakovaně. To nic nemění na shora uvedeném – pokud žádné přerušení nebude trvat 3 roky a déle, lze využít osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky získané v minulosti (zkoušky absolvované dle ZDPZ).
Jestliže byla distribuční činnost přerušena na základě neplnění povinnosti NV, je pro opětovný zápis osoby do registru (resp. pro opětovné zahájení distribuční činnosti) nezbytné, aby si osoba nejprve doplnila NV v rozsahu 15 hodin, neboť podle § 55 ZDPZ je nutné, aby osoby, u kterých zákon vyžaduje plnění podmínek odborné způsobilosti, tyto podmínky splňovaly trvale. Absolvování NV je přitom jednou z těchto podmínek (viz § 56 odst. 1 ZDPZ).
Nahoru
10. Mohu si vybrat kurz NV i z jiné oblasti než jsem složil zkoušku?
Dotaz: „Pokud má vázaný zástupce osvědčení o absolvování zkoušky pro skupinu odbornosti distribuce životního pojištění a splní následné vzdělávání z jiné oblasti, například distribuce pojištění velkých pojistných rizik, je možné takové následné vzdělávání uznat?“
Podle § 59 odst. 1 ZDPZ platí, že „Následné vzdělávání je zaměřeno na prohlubování odborných znalostí a dovedností podle skupiny odbornosti osoby uvedené v § 55.“ (tj. pro kterou má osoba zkoušku). Stěžejní obsahovou částí NV by mělo být prohlubování znalostí a dovedností v distribuční činnosti reálně vykonávané v mezích existujícího oprávnění. Takový výklad je v souladu s čl. 10 (2) IDD, podle kterého se v rámci odborné přípravy a rozvoje zohlední povaha prodávaných produktů, typ distributora, úloha, kterou tato osoba vykonává, a činnost prováděná v rámci distributora pojištění nebo zajištění. Osoba oprávněná k distribuci pojištění či zajištění by tak měla volit kurz/kurzy NV dle své současné praxe, případně s ohledem na blízkou budoucnost plánovanou v mezích svého oprávnění.
Pokud tedy ve smyslu dotazu má osoba pouze zkoušku pro skupinu odbornosti distribuce životního pojištění, musí doložit, že absolvovala NV obsahem zaměřené na tuto skupinu odbornosti. Nemůže použít osvědčení pro skupinu odbornosti pojištění velkých pojistných rizik. K tématu prokazování odborných znalostí a dovedností odkazujeme rovněž na stanoviska České národní banky „Odborná způsobilost podle ZDPZ“ (zde).
Dodáváme, že u úzce zaměřených činností, jako je např. pojištění motorových vozidel, lze velmi výjimečně po zvážení okolností každého jednoho případu připustit i širší obsah (nad rámec příslušné skupiny odbornosti) minoritní části NV. I tato část by nicméně měla být zvolena tak, aby nepostrádala alespoň obecnou souvislost s příslušnou skupinou odbornosti. NV jako celek musí vždy plnit svůj účel, kterým je náležité prohloubení získaných znalostí a dovedností v rámci příslušné skupiny odbornosti. Naproti tomu absolvování NV v rozsahu 15 hodin a v té podobě, že některé jeho části ani obecně nesouvisí se skupinou odbornosti, pro kterou byla složena odborná zkouška, nemůže být považováno za absolvování NV v ZDPZ požadované podobě.
Nahoru
